PZ OMS Karviná

Bylo 16.5.10 a OMS Karviná pořádal PZ v honitbě Havířov. Den začal velmi deštivě. V 8hod byl sraz na myslivecké chatě Havířov, kde jsme se zapsali a čekali na zahájení. Podpořit nás přijel Martin Rusek a navíc Pavel Herman posuzoval jinou skupinu, a tak se mnou a Rickym chodila Martina od Pavla, aby mu následně poreferovala :*) Ve skupině nás bylo pět: Ricky, dva NKO, česká fouska a MO.

Déšť byl opravdu vydatný, a tak jsem si navlíkla gumáky a pláštěnku a vyrazili jsme na první disciplínu společný hon. Ricky i přes déšt běhal pěkně a snažil se najít zvěř, ale příliš daleko na společný hon - známka 3. Natrefili jsme na zajíce, který pak utekl, takže jako jediní jsme měli hned po první disciplíně ohodnoceno i vystavovaní, postupování a klid před srstnatou.

Pak následovalo dlouhé čekání, až si společný hon odbyde i druhá skupinka. Přinášení teplé, dohledávku srstnaté i pernaté jsme zvládli perfektně, i když zvěř byla v takovém počasí nechutná.

Pak následovali vlečky. Byl strašný terén. Po týdenních deštích se staly z luk spíš malé rybníky, všude stála voda. Málem mně omylo, když nám rozhodčí táhl vlečku s bažantem a i na tu dálku bylo vidět, jak mu od gumáků stříká voda. O to větší uznání patří našim psím kamarádům, že i v takových podmínkách dokáží bravurně pracovat a zvěř dohledat a přinést.

Měla jsem trochu strach, ale Ricky šel přímo po stopní dráze a zanedlouho bažanta donesl.

Zbývala nám předposlední disciplína - vlečka srstnaté. Šla jsem na řadu jako třetí, a tak když skončila fenečka před námi, tak jsem se vydala za rozhodčími. V tom jsem ale zaostřila na louku před námi a co nevidím. Celou ji proběhl srnec. Na dálku jsem viděla, jak se rozhodčí radí. Nakonec natáhli vlečku kolmo k srnčí stopě a to byl náš konec. Rickyho jsem nasadila na vlečku, vyběhl krásně přímo po stopní dráze, ale asi po 100 metrech se zastavil na křižovatce se srnčí stopou a vydal se po té voňavější srnčí. Odvolala jsem ho a nasadila znovu, ale na křižovatce zase to samé akorát na druhou stranu. Po třetí už nevěděl, co po něm chci, a tak jsme odstoupili.

Moc mně to mrzelo, protože Ricky i přes to strašné počasí pracoval velmi dobře. Na chatu jsme dojeli v 15hod celí promáčení a promrzlí, počkali jsme na vyhlášení a odjeli smutní domů.

Ale byla to cenná zkušenost. Na zkouškách se může vyvrbit vždy něco, nač nemáme natrénováno a do poslední chvíle není vyhráno. A v tom jsou lovecké zkoušky tak neobyčejné a pokaždé jiné.

A nakonec moc děkuji Martinovi a Martině za podporu a Martinovi za fotečky.