Hon bažantnice Albertovec

Ráno nás vyzvedla Zuzka Nedavašková a poprvé jsme se s Rikoušem vydali na Albertovec. Tam jsme potkali Káju s gordonkou Quinou, Davida s výmarkou Airin, Jardu s maďarkou Dafné, Ivetu Pešlovou se svým Křepelákem a byl tam i pan Narovec s kraťasem. Albertovská bažantnice je menší než šilheřovická, a tak jsme na všechny leče došli po svých. Táhli se jen tři leče, jelikož střelci se dostavili až z USA a ten den již spěchali do Prahy na letadlo. Počasí celkem přálo, kolem desáté sice začalo sněžit, ale jen tak pohádkově :*)

Poslední leč se táhla na ,,pískovně", která mimo jiné v létě funguje jako nejtěžší překážka albertovských dostihů. Podél leče jsou výběhy pro koně, a tak jsem se o volné chvilce pokochala u koníků. Ty jsem ovšem ani tak nezajímala já, ale naopak měli velký zájem o Rikouše. Pořád k němu natahovali papule a chtěli si ho oňufat. Ten naopak dělal, že tam není a věnoval pozornost v dálce se ozývajícím bažantům

Když trubači oznámili střelcům zahájení lovu na poslední leči a honci začali tlačit bažanty, tak jsem zůstala udiveně stát. Nikdy jsem totiž neviděla lítat bažanty tak hodně vysoko. Bylo to až neuvěřitelné. Navíc díky výšce, kterou nabrali, lítali až obdivuhodně daleko. Byla to nádherná leč a na Albertovci se nám moc líbilo.

A samozřejmě Zuzce a Káji děkuju za fotečky.